1. Celkový příspěvek internetové ekonomiky k HDP²ČR v roce 2015 činí 4,13 %. Oproti roku 2011 došlo k nárůstu o 15 % z 164 mld. v roce 2011 na 188 mld. v roce 2015.

Internetová ekonomika tvoří přibližně 4,13 % HDP ČR. Největší část příspěvku (3,85 %) je tvořena ICT sektorem ve výši 175 mld. Kč, doplněk je tvořen e-commerce a informačním a mediálním sektorem. Pro srovnání např. příspěvek zdravotnictví k HDP činí 3,99 %, zemědělství 2,27 %, oblasti bankovních služeb a peněžnictví 3,77 %.

Celkový PŘÍSPĚVEK měřitelné části internetové ekonomiky³ k HDP ČR tvoří PŘIDANÁ HODNOTA ICT sektoru + informačního a mediálního sektoru včetně internetové reklamy + e-commerce.

ICT sektor pokrývá vybraná odvětví zpracovatelského průmyslu – ICT zpracovatelský průmysl a vybraná odvětví v oblasti služeb – ICT služby. Ekonomické činnosti⁴ ICT sektoru jsou:

(1) ICT výroba – ICT zpracovatelský průmysl
(2) ICT služby (tj. ICT obchod – velkoobchod s počítačovým a komunikačním zařízením, telekomunikační činnosti a IT služby – služby v oblasti IT).

Informační a mediální sektor (vydavatelské a informační činnosti a audiovizuální činnosti) zahrnuje kombinaci ekonomických činností produkujících, vydávajících a/nebo šířících obsah primárně určený k informování, vzdělávání a/nebo pobavení lidí prostřednictvím masových médií (komunikačních prostředků).

E-commerce jsou transakce uskutečněné prostřednictvím internetu.

—————————————————-

2 Definice ČSÚ: Hrubý domácí produkt (HDP) je peněžním vyjádřením celkové hodnoty statků a služeb nově vytvořených v daném období na určitém území; používá se pro stanovení výkonnosti ekonomiky.

3 Internetová ekonomika = sektor informačních a komunikačních technologií + informační a mediální sektor + oblast e-commerce + internetová reklama.

4 Prostřednictvím Klasifikace ekonomických činností (CZ-NACE) https://www.czso.cz/csu/czso/klasifikace_ekonomickych_cinnosti_cz_nace

2.  Rozvoj ICT výrobků a technologií akceleruje expanzi internetu do dalších oblastí.

IT služby jsou odvětvím s významným potenciálem budoucího rozvoje. Přidaná hodnota IT služeb roste průměrným ročním tempem 7,6%, mezi lety 2011 až 2015 vzrostla o 34% a v roce 2015 tvořila 46 % tržeb odvětví.

Podíl ICT sektoru na HDP ČR je v největší míře ovlivněn nárůstem absolutní přidané hodnoty IT služeb: + 25 808 mil. Kč v roce 2015 oproti roku 2011. Přidaná hodnota ICT sektoru na celkových tržbách v roce 2015 dosáhla 175 mld. Kč. Došlo k zřetelnému nárůstu jak v odvětví výroby PC a elektronických součástek o 23%, tak ve výrobě komunikačních technologií a spotřební elektroniky o 35%.

3.  Příspěvek informačního a mediálního sektoru k HDP je 1,75 mld. Kč. Nejvyšší podíl patří internetové reklamě, oproti roku 2011 se zvýšila o 68 %.

Podíl informačního a mediálního sektoru na HDP ČR, definovaný přidanou hodnotou odvětví, je tvořen dvěma dílčími složkami: (1) informačním a mediálním sektorem a (2) inzertními výkony z reklamy na internetu. Celkový příspěvek informačního a mediálního sektoru k HDP ČR je dán součtem obou výše uvedených složek a dosahuje nominální hodnoty 1 744 mil. Kč.
Příspěvek vybrané části informačního a mediálního sektoru tvoří 244 mil. Kč, příspěvek daný výkony internetové reklamy 1 504 mil. Kč.

4.  Mezi lety 2011 a 2015 v e-commerce došlo k nárůstu tržeb o 84%..

Objem tržeb v e-commerce v ČR roste ročním tempem cca 16,5%. Přidaná hodnota tvoří 18% tržeb e-commerce. Podíl e-commerce na HDP ČR je dán očištěnou přidanou hodnotou ve výši 11 081 mil. Kč.

5.  Prodej podniků přes počítačové sítě zařadil ČR v roce 2015 na 3. místo ze zemí EU.

Podniky v ČR používají k obchodování ve velké míře tzv. počítačové sítě (internet, intranet, pronajaté datové okruhy). V roce 2015 přes ně nakupovalo více než 56% podniků a ČR se ve srovnání se státy EU zařadila na 3. místo za Dánsko a Rakousko.

6.  České podniky realizovaly prostřednictvím počítačových sítí 30 % svých tržeb, což je téměř dvojnásobek průměru EU.

Česká republika se v roce 2015 umístila na 2. místě v rámci zemí EU v podílu tržeb z elektronických prodejů na celkových tržbách. V rámci zemí EU byl v roce 2015 největší podíl tržeb z elektronických prodejů na celkových tržbách zaznamenán u podniků v Irsku (37 %).

7.  V ICT sektoru pracuje 2,9% osob, tj. 140 418 pracovníků.

ICT sektor zaměstnává více pracovníků než např. energetický průmysl (součet zásobování vodou, odpadní vody, sanace a výroba a rozvod elektřiny, plynu, tepla), odvětví administrativních a podpůrných činností či odvětví peněžnictví a pojišťovnictví. Podíl zaměstnanců ICT sektoru na celkové zaměstnanosti činil v roce 2015 v ČR 2,9 %.

Jedním z ukazatelů sledujících schopnosti země využít potenciál moderních technologií je podíl IT odborníků na celkové zaměstnanosti. Množství IT odborníků může být motorem rozvoje celého hospodářství, zároveň však, pokud je jejich počet nedostatečný, i jeho brzdou. 

Podíl IT odborníků na celkové zaměstnanosti v ČR je mírně nadprůměrný ve srovnání s ostatními státy Evropy a EU. V ICT sektoru roste zaměstnanost jak v IT službách, tak v ICT obchodu. Na trhu práce postupně dochází ke zvyšování počtu / podílu specialistů, především poté specialistů v oboru IT. Poptávka po těchto pozicích stále významně převyšuje nabídku.

KOMENTÁŘ SPIR

Zvýšením atraktivity ICT sektoru pro žáky základních a středních škol, podporou vzdělávání IT odborníků a intenzivnější spoluprací škol s firmami lze upravit nevyrovnaný stav na trhu práce, kdy poptávka po IT odbornících převyšuje nabídku.

8.  ICT sektor pozitivně ovlivňuje celkovou produktivitu práce v ČR.

Přidaná hodnota na zaměstnance mezi roky 2011 a 2014 vzrostla jak na úrovni celorepublikového průměru (o 5 %), tak i ICT sektoru (o 4 %). V rámci jednotlivých oblastí náležících do sektoru ICT byl zaznamenán nejvyšší nárůst, o 84%, v oblasti ICT výroby.

9.  Internetová ekonomika mění strukturu zaměstnanosti, definuje nové požadavky na zaměstnance.

Digitální gramotnost je vyžadována i u pozic mimo ICT sektor, a to nejčastěji jako požadavek na ovládání kancelářských aplikací aspoň na základní úrovni.

Bez počítačové gramotnosti a znalosti základních programů se obejde jen nízký podíl poptávané pracovní síly, a to zejména zaměstnanci s dosaženým základním vzděláním, příp. vyučení bez maturity.

Vznikají nová odvětví podnikání fungující na principu internetové platformy, jako různé formy sdílené ekonomiky, což dává prostor pro vznik velkého množství pracovních míst.

Firmy reagují na oblibu sociálních sítí mezi svými uživateli a hledají jejich prostřednictvím zaměstnance nebo je využívají k doplnění informací o uchazečích.

ICT technologie udávají nový směr vývoje trhu práce a vytvářejí tlak na vznik pracovních pozic, které za stávajícího stavu nemají dostatečnou oporu ve vzdělávacím systému, např. takové specializace jako jsou Social Media Product Manager (stará se o firemní sociální média a reklamu ), Podcaster (nahrává, upravuje a publikuje podcasty, tj. digitální zvukové záznamy určené ke stažení na internetu), Interactive Marketing Manager (nastavuje procesy doručení relevantních obchodních nabídek spotřebitelům), On-line Community Manager (obsluhuje komunikaci a kampaně na sociálních sítích) apod.

Internet rozšiřuje možnosti práce na dálku, např. z domova nebo v jiné geografické lokalitě. Firmy tzv. „home office“ nabízejí velmi často jako vítaný benefit. Nárůstu počtu možností práce z domova napomáhá využívání cloudových nástrojů. Práce z domova rovněž zvyšuje uplatnitelnost handicapovaných uchazečů o zaměstnání.

KOMENTÁŘ SPIR

V případě regulace práce z domova je pravděpodobné, že ji firmy přestanou nabízet. Tento benefit je třeba zachovat.

10.  Zaměstnavatelé hledaj digitálně gramotné pracovníky.

Lidé se základním vzděláním a zároveň nezaměstnaní používají internet nejméně. To představuje potenciální riziko dlouhodobých dopadů na trh práce, protože trend digitalizace prostupuje napříč odvětvími, a lze předpokládat, že během několika let na něj budou muset úřady práce zareagovat.

V rámci celé ČR se požadavek na znalost programů kancelářského balíku MS Office objevuje u 88 % pracovních nabídek mimo třídu specialistů v oblasti IT.

Při posuzování potenciálního ohrožení pracovních míst vlivem digitalizace byla analyzována struktura nezaměstnanosti, resp. porovnána struktura uchazečů o práci se strukturou volných míst. Toto porovnání bylo pro účely studie provedeno jak podle dosaženého vzdělání, tak i podle klasifikace zaměstnání CZ-ISCO.

Z celkového počtu uchazečů o zaměstnání je 30% uchazečů se základním vzděláním, 40% uchazečů se středním vzděláním bez maturity, 20% uchazečů se středním vzděláním s maturitou a 10% uchazečů s vysokoškolským vzděláním. Naproti tomu nabídka volných míst je tvořena ze 44% pozicemi, u kterých je požadavek pouze na základní vzdělání, u dalších 40% pracovních pozic je vyžadováno střední vzdělání bez maturity, pouze 16% zbývajících volných míst má poté v požadavcích střední vzdělání s maturitou nebo vysokoškolské vzdělání.

KOMENTÁŘ SPIR

Stát musí zajistit kontinuální zvyšování úrovně digitální gramotnosti uchazečů o zaměstnání a občanů se základním vzděláním. Tím lze zvýšit jejich uplatnitelnost na trhu práce. S ohledem na vysokou poptávku po zaměstnancích pouze se základním vzděláním je třeba promítnout paradigma vzdělanostní společnosti do systému vzdělávání. Pak bude ČR vzdělanostně orientovanou zemí, a ne „montovnou Evropy“.

11.  38,3% zaměstnanců využívá v zaměstnání počítač připojený k internetu. Oproti roku 2011 došlo k nárůstu tohoto podílu o 4,3 %.

Nejvyšší nárůst zaměstnanců využívajících v práci PC s přístupem na internet se nachází v kategorii malých podniků (do 50 zaměstnanců). V roce 2015 využívalo v práci PC s přístupem na internet 43% zaměstnanců malých podniků.

12.  K internetu bylo v roce 2015 připojeno 98% českých podniků, což je o 3% více, než je průměr EU. Rychlost připojení je ale nedostatečná.

V připojení k vysokorychlostnímu internetu české podniky za průměrem EU výrazně zaostávají – pouze 7% podniků bylov roce 2015 k internetu připojeno rychlostí minimálně 100 Mb/s.

Mezi malými podniky v ČR je připojeno 16% podniků rychlostí 30 Mb/s nebo vyšší, 7% poté rychlostí 100 Mb/s nebo vyšší. U velkých podniků je podíl vysokorychlostního připojení vyšší. Z velkých podniků je 45% připojeno rychlostí minimálně 30 Mb/s, 19% rychlostí 100 Mb/s.

Nejvyšší podíl podniků s vysokorychlostním připojením k internetu je v odvětví telekomunikačních činností. Do tohoto odvětvíjsou zařazeni poskytovatelé připojení k internetu a provozovatelé telekomunikačních a internetových sítí.

13.  Internetové bankovnictví: více než 90% českých podniků používá od roku 2013 internet pro bankovní styk.

V posledních letech dochází k výraznému snižování rozdílů mezi uživatelskými funkcemi dostupnými v internetových bankovnictvích a mobilních aplikacích jednotlivých bank. Banky tyto aplikace kontinuálně zdokonalují a na základě klientských potřeb neustále vylepšují. Informační technologie tvoří nový standard v přístupu k bankovním a finančním službám a umožňují vznik nových internetových bankovních institucí, které poskytují služby retailového bankovnictví bez vlastní sítě poboček.

14.  Většina podniků v roce 2015 používala internet při komunikaci s veřejnou správou.

Výrazný meziroční nárůst používání internetu v malých podnicích ve vztahu k veřejné správě nastal v roce 2009 díky zavedení datových schránek. V používání internetu ve vztahu k veřejné správě si stojí české podniky nad průměrem EU, většina podniků v roce 2015 internet za tímto účelem již používala.

Celkem 83% českých podniků mělo v roce 2015 vlastní webové stránky. Prezentace na internetu, prostřednictvím webových stránek, je v současnosti pro podniky již takřka nutností. Mnohé firmy navíc vytváří webové stránky responzivní, tzn. uzpůsobené pro mobilní zařízení nebo vytváří vlastní mobilní aplikace.

S rostoucím významem sociálních médií je patrný i nárůst využívání tohoto komunikačního kanálu podniky. Podíl podniků využívajících sociální média v roce 2015 dosáhl hodnoty 23%. Podíl využívání sociálních medií za účelem náboru nových za městnanců vzrostl mezi roky 2013 a 2015 ze 4% na 10% (u podniků, které sociální sítě využívají). Nejvíce jsou sociální média využívána ke zlepšování obrazu podniků a uvádění nových produktů na trh.

15.  Do roku 2020 se průtok dat internetem ztrojnásobí.

Množství dat vytvořených podniky a jednotlivci každým rokem výrazně roste, což dokumentuje i enormní nárůst průtoku dat internetem. Roční množství přenesených dat narostlo mezi roky 2007 a 2015 desetinásobně a dle odborného odhadu společnosti Cisco by se mělo mezi roky 2015 a 2020 ještě ztrojnásobit⁵

Komplexní zpracování velkého objemu dat je důležité především pro technologické společnosti. V rámci udržení maximální míry konkurenceschopnosti se o něj snaží i společnosti z dalších odvětví. Objem dat kontinuálně roste, proto stále více podniků přistupuje k pokročilejším analytickým nástrojům, ve větší míře využívají CRM6 systémy a další databázové nástroje, které dokážou enormní objemy dat zpracovávat.

5 K měření průtoku dat se používá jednotka GBps, tj. Gigabyte Per Second.

16.  Ze zemí EU investovala ČR v roce 2014 nejvíce do ICT vybavení a softwaru v poměru k HDP.

Mezi vybranými zeměmi EU zaznamenala ČR v roce 2014 nejvyšší podíl investic do ICT vybavení a softwaru v poměru k HDP 3,6%. Průměr investic do ICT vybavení a softwaru byl ve vybraných zemích 2,2% v roce 2013 a 2,3% v roce 2014.

6 Customer Relationship Management, systémy pro řízení vztahů se zákazníky, které umožňují shromažďovat, třídit a zpracovávat údaje o zákaznících.

17.  V roce 2015 mělo 79% českých domácností přístup k internetu.

Nejvíce domácností s připojením k internetu bylo v roce 2015 mezi domácnostmi s dětmi (94 %). Internet uživatelé v domác-
nostech využívají ke komunikaci, vyhledávání informací, zábavě a přístupu k internetovým službám.

Přibližně 2,4 milionu Čechů nad deset let (26%) se ani jednou za měsíc nepřipojí k internetu. Nejčastějším důvodem nepřipojení je nedostatek zájmu o internet. Dalším důvodem může být cena mobilního internetu, která je ve srovnatelných datových ba-
líčcích v ČR vyšší v řádu desítek procent oproti zemím EU. Balíček 512 MB lze v ČR pořídit za cenu o 30% vyšší (při předpokladu využití nejnižší cenové nabídky), balíček 2048 MB je v ČR dražší o 68%, než je průměrná cena v EU.

V roce 2015 patřilo ČR 2. místo v žebříčku zemí EU z hlediska podílu jednotlivců disponujících základními digitálními schop-
nostmi. V ČR těmito schopnostmi disponovala třetina populace (33 %), průměr v zemích EU byl 27%.

18.  Trendy a příležitosti internetové ekonomiky

• Sdílená ekonomika
• Big Data a Cloud Computing
• Internet věcí
• Content marketing, youtubering

19.  Bariéry internetové ekonomiky

• Nejsou vybudovány sítě nové generace (NGA), které umožňují vysokorychlostní pevné připojení k internetu (>100 Mb/s).
• Chybí jednotná, dlouhodobá a nadrezortní strategie rozvoje ICT sektoru korespondující s vývojem ICT průmyslu a internetové ekonomiky.
• Veřejná správa nedostatečně využívá ICT technologie.
• Není jasná podoba zavedení jednotné elektronické identity.
• Veřejnost není dostatečně informována o implementaci nástroje PES (Právní elektronický systém pro podnikatele).